Březen 2018

Moje domácí zoo

15. března 2018 v 21:07 | Tyrkysový Delfín
Ahoj! Vzpomínáte si na loňský článek (mám pocit že je z listopadu) o mém králíčkovi? Tak dnešní článek bude na něj tak částečně navazovat, ale bude tu i pár informací navíc! Jo kdyby vás to zajímalo, tak tenhle článek píšu v křesle, králík je tu tak nějak nacpaný vedle mě a pěkně hřeje, což je super, protože venku je -15 :D
(Áno, tenhle článek mám rozepsaný už dlouho, od doby velkých mrazů xD)



Tak abych tak nějak shrnula můj život s králíčkem.
Za těch pár měsíců, co ji mám, se mi z Ňulí podařilo vychovat docela mazlivého tvora, který když nic, tak minimálně nesyčí na každého, kdo přijde. To se sice občas stává i teď, ale už to není ani zdaleka tak často jako před třemi měsíci. Prsty mi hryže stále, drápe a chňápe pořád stejně.
Největší můj úspěch jakožto vychovatele králíka je ale bezpochyby to, že teď už se nechá nosit v náručí. Ne nijak dlouho, ale na přenos z klece na gauč a zpět to stačí.
Občas má takovou divnou náladu, kdy se mě snad úmyslně pokouší naštvat tím, že zaleze za šuplíky a počítač, odkud ji téměř nedokážu dostat ven. K tomu si beru na pomoc mou dávnou hračku - malinkej smeták, který Ňulí upřímně a z celého srdce nenávidí. Když se mi jí podaří dostat ven, dlouho na mě syčí a nakonec si uraženě zaleze do klece nebo někam, kam na ni nebudu moct.
Jediné štěstí je, že klec má obvykle v chodbě v přízemí a já spím v patře. Ptáte se, proč? No to je docela jednoduché. Náš malý roztomilý králíček se v noci mění ve zlou a nepřiměřeně své velikosti hlučnou mrchu. Škrábe po dně klece, lomcuje s mříží a stěhuje všechno, co jsem jí v kleci pracně nepřidrátkovala. Ach, to byly časy, když ještě miska měla své místo a napáječka zůstávala ve vzpřímené poloze!

Co je nového?
Nevím jestli jsem to někde zmiňovala, ale chováme rybičky. Jenže ty, co jsou v akváriu teď, jsou takový malý bestie, který má drahá sestra dotáhla pravděpodobně z rybníka, ale to je tajemství, které nejspíš zůstane navždy ukryto. Nějak se jim ale před týdnem podařilo své hejno o přibližně 20 jedincích zredukovat na 8, bez zjevné příčiny. Fakt nevím čím to, teplota vody byla v pohodě (už se mi jednou rybky tak trochu uvařily, tak na to dávám bacha). Nu, ale tak rybičky nám stále žijí, takže bych to brala jako úspěch!

Nová sviňucha!
Áno Áno, máme další zvířátko. Křečka. Teda konkrétně sestra má další zvířátko. Přitáhla ji od kamarádky, protože by ji prý jinak předhodili hadovi a tak máme zase nový přírůstek. Tak nějak jsem se s ní sžila, ale králíčka mám stejně nejradši :D Ale já k ní (jsem zapomněla zmínit - jmenuje se Sušenka) ani moc přístup nemám, protože je pod trvalým dozorem mé drahé sestry.

A mimochodem, zrovna mám jarní prázdniny. Ano, až teď! Jsme asi poslední :D To by nejspíš ani tak nevadilo, kdybych ovšem nebyla nemocná. Jop, prostě si to umím naplánovat! Na druhou stranu, má to i svá pozitiva. Zůstala jsem doma už v pátek a celý víkend se válela, protože nic víc jsem nezvládala. Jediné co, tak v neděli jsem na chvíli vylezla na zahradu, protože na slunku bylo dvacet stupňů a to je víc, než kolik je u nás v obýváku xD Králíka jsem vzala s sebou (poprvé) a docela se jí venku líbilo, tak se tam zas až se znova oteplí vydáme. No a od neděle jsem u babičky a dědy, kde je to super! Ach, špagety, jak já vás miluju! Zítra se vracím domů a o víkendu toho ještě asi moc dělat nebudu, protože mi mamka pomalu ani nedovolí po nemoci vystrčit čumák z domu :D

A co vy? Máte nějaké zvířátka?
A co jste dělali o jarních prázdninách? (Pokud jste nějaké měli :D)

Užijte si nadcházející víkend!
Lachtan!