My life #1 | Lyžák

8. února 2017 v 16:21 | Tyrkysový delfín
Zdravím z Antarktidy!

Nebo aspoň je tu dost podobná zima, brrr.

Hlásím se vám s článkem! Na lyžáku u je totiž wifi a my máme jediný pokoj na celé chatě, na který dosáhne (jsme přesně nad recepcí).
Nedá se říct, že by se mi tu nelíbilo. Teda, teď už se mi tu líbí, ale první dva dny to byl děs. A to nejen kvůli prastarému hotelu z doby kamenné, ve kterém nesmíme prakticky nic, ale taky kvůli tomu, že mě docela dost bolely nohy, protože můj limit 2 hodiny lyžování za den, které jezdím normálně byl navýšen více než dvakrát.

Ale dneska máme odpoledne volno na odpočinek, protože jsme zmrzlé a ospalé chodící mrtvoly, které sotva dokáží dojít ke sjezdovce.

Hned první den jsem myslela, že tady asi umřu. Lyžujeme vždycky od devíti do půl dvanácté a od dvou do čtyř. Nejdřív jsme se rozdělili do skupin podle toho, jak umíme lyžovat, přičemž začátečníci byli ve čtyřce a ti nejlepší v jedničce. Já se dostala do dvojky, což mi celkem vyhovuje, protože je tam dobrá učitelka.
Možná by jste si řekli, že člověk, co lyžuje 4 roky zvládne lyžovat dvě a půl hodiny v kuse. Ale bohužel - mrtvá jsem byla už asi v půlce.
Děsně mě bolely nohy a nemohla jsem skoro ani chodit, ale to nezabránilo učitelům donutit mě jít lyžovat i odpoledne. A večer jsem byla totálně vyřízená.

Druhý den už nebyl tak hrozný, ale i tak jsem si říkala, jaká to musí být pohodička, sedět si ve škole.

No a teď, den třetí, si ležím na své patrové postýlce, zachumlaná do peřinky, v teplé mikině, tlustých položkách a teplákách a odpočívám po dopoledním lyžování. Učitelé se díky bohu rozhodly dát nám jednou volno. A tak jsem se rozhodla využít to k malé aktualizaci blogu.


A teď k tomu "hotelu". Je to přesně takový hotel, jaký byste na lyžáku čekali. Starý nábytek, dvoupatrové dřevěné postele... No prostě žádný luxus. Správce je tu taky docela sviňucha a porce jídel tu mají jako ve školce. Ale jelikož dokážu přežít týden ve stanu o těstovinách, není to až taková hrůza.
Jen tak mimochodem - asi 400 metrů od naší chaty je o dost luxusnější hotel, ve kterém jsem byla na podzim (byl tam nějaký víkendový kemp pro děti asi v mém věku a můj táta tam měl přednášku o počítačových sítích a tak mě vzal s sebou. A dokážete si představit, jaký je to úžasný pocit, sedět si o půl desáté s jejich vedoucími v baru s kofolou, zatím co lidi ve stejném věku jako já a někdy i starší už musí spát?) A taky tam měli super pok
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lost Shadow Lost Shadow | Web | 9. února 2017 v 15:09 | Reagovat

užívej si, škola je opruz :D

já teď už třetí týden v kuse cca vstávám do školy v 5, takže vím jaký to je bejt chodící mrtvola :D

a jo, u toho baru to muselo bejt fajn, taková protekce :D

2 tyrkysovydelfin tyrkysovydelfin | Web | 9. února 2017 v 16:36 | Reagovat

Sem napište komentář

[1]: Uuuuf, tak vstávání  pět ti fakt nezávidím. Upřímnou soustrast :D

3 Mish Mish | Web | 12. února 2017 v 20:22 | Reagovat

Se máš, že jsi měla wifi, naše chajda bez wifi byla fakt TOP 8-O

4 tyrkysovydelfin tyrkysovydelfin | Web | 13. února 2017 v 7:01 | Reagovat

[3]: Tak to ti fakt nezávidím. Konečně tak nějak pořádně oceňuji náš obrovský pokoj po osmi :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama